(vypravuje Pavel)
První nápad vznikl na slavnostní večeři po vystoupení Divadla ze stodoly. Jelikož jsme měli sebou nástroje začalo se spontánně hrát a zpívat a znělo to dobře. Napadlo mě, že by bylo prima mít malou kapelu, která by byla schopná zahrát pár písniček pro malou společnost, ale aby to nebyla jen kytara a zpěv. Oslovil jsem kolegy z divadla a chytil se Lukáš a Lucka. Bubeníka jsme neměli tak jsme používali elektronické bicí a cvičili u mě v garáži. To byl rok 2016.
První vystoupení bylo v březnu 2017 na Dni Osovských žen, které kulturně zajišťuje Divadlo ze stodoly. Název jsme zatím neřešili, stále jsme se cítili víc divadelníci než hudební skupina. Takže když nás kamarád Pepa Kozák v dobré náladě uváděl slovy „zahraje vám skupina… Pavle, jak se vlastně jmenujete?“ řekl jsem: zatím nevím, uvidíme. A Pepa dodal: „výborně, zahraje vám skupina Uvidíme!“ A to už nám zůstalo.
První vystoupení bylo pro naše známé, ženy, mámy, slečny atd., tudíž dalo by se říct v domácím prostředí. Další vystoupení se chystalo na červen 2017 kdy se u nás v obci chystal první ročník Osovského akordu, kterého se zúčastnilo několik souborů ze ZUŠ a tam už jsme byly pod drobnohledem skutečných hudebníků. Zahráli jsme pár písniček, vcelku se dá říct slušně, ale když jsem viděl video, moc mne to nenadchlo. Elektronické bicí nebyly nic moc, já jsem střídal kytaru a basu, takže v písničkách vždy chybělo jedno nebo druhé. Ale Lukáš s Luckou byli názoru že se na tom dá dál pracovat a že to má budoucnost a tak jsem začal hledat bubeníka.
O prázdninách 2017 jsem si vzpoměl na Honzu z Vižiny a po první schůzce jme si řekli že to zkusíme. Ale Honza měl podmínku, že vezmeme jeho kamaráda Milana, se kterým měli za sebou dva koncerty v hospodě jako skupina D.V.B. – to není Du Ven Blejt ale Dolní Vižina Band 🙂
Začali jsme zkoušet na Vižině a hned od počátku bylo vidět, že nás to všechny baví a že to jde.
Přibývalo elektroniky, kabelů a všech ostatních propriet a já jsem přestal stíhat ovládat basu, zpěv a mix. Oslovil jsem proto Martina, který elektronice rozumí a hudbu má rád, a přibyl další do party.
A protože jeho dcera Veronika zpívá a hraje na klávesy, bylo jen otázkou času, kdy se přidá. To bylo na druhy ročník Osovského akordu v r. 2018.
Myslím, že naše hraní charakterizují dvě hesla. To první je od Milana:
Jsme povedená partička. Každý by hrál něco jiného a toto z toho vzniklo …
a to druhé od Pepy Kozáka, kterým popisuje činnost Divadla ze stodoly a které se mi velice líbí:
Hrajeme pro radost, hlavně pro svojí!